Zajímavý systém, který pomocí světelného záření rozkládá biologické polymery, dali dohromady D. Cannella a C. Felby spolu s dalšími kolegy z Kodaňské univerzity. Základem je enzym lytická polysacharidmonooxigenáza (LPMO), která štěpí polysacharidové řetězce včetně celulózy i chitinu. Vyskytuje se pouze v houbách, bakteriích i virech, ve vyšších organismech ji nenajdeme. Při popisovaných experimentech použili vědci LPMO z plesnivkotvaré houby Thermoascus aurantiacus, hnojenkotvaré houby Thielavia terrestris a aktinobakterie Thermobifida fusca. Její aktivitu mnohonásobně zvýšili přidáním thylakoidních membrán ze sinic rodu Synechococcus, které po osvícení redukovaly aktivní místo enzymu PLMO. Thylakoid je buněčná organela s chloroplasty, v níž probíhá fotosyntéza. Za přítomnosti kyslíku pak aktivovaný LPMO štěpí biologické polymery na jejich složky. Vzhledem k tomu, že nejrozšířenějším polymerem na Zemi je obnovitelná celulóza, dal by se popsaný proces užít k jejímu štěpení na sloučeniny využitelné jako palivo nebo surovina pro chemický průmysl. Její strukturu vidíme na obrázku.