Svět bakterií se nám svou miniaturností ztrácí v neviditelnosti a odhalil nám ho až mikroskop. V r.1985 však Linn Motgomery objevil v Rudém moři v mořské rybě Acanthurus chirurgus "něco" velkého půl milimetru a viditelného tedy prostým okem. To "něco" se zdálo být největší bakterií světa, pojmenovanou Epulopiscium fishelsoni. Její jméno naznačuje, že je hostem na banketu v rybím žaludku... Jak je možné, že tato bakterie je milionkrát větší než bakterie bývají? Že jde opravdu o bakterii, potvrdila v r.1993 Esther Angertová z Cornellovy univerzity. Na květnové mikrobiologické konferenci v Salt Lake City dr.Angertová sdělila, že záhadu obřímí bakterie pravděpodobně rozluštila. Technikou PCR spočítala v její buňce počet kopií jednoho genu a došla k počtu 85 000. Buňka bakterie má proto 25krát více DNA než buňka lidská. Mikroorganismus si tak může vyrábět proteiny tam, kde jsou zapotřebí a nemusí se spoléhat na "dodávku" z nějakého centrálního zdroje buňky.
Proč ale dorůstá Epulopiscium fishelsoni v takového obra? Vysvětlení je podle dr.Angertové triviální: Bakterie se stále "koupe" v rybím žaludku v dokonale připravené potravě a má tak velice snadný, nenamáhavý život. "Je tak velká, protože tak velká při blahobytně prostřeném stolu může být", konstatuje Esther Angertová.
