Apicomplexa (výtrusovci) jsou skupinou obligátních parazitů živočichů včetně člověka. Mezi výtrusovce patří například i původce malárie (Plasmodium falciparum), jedné z nejnebezpečnějších lidských parazitóz, která si každý rok vyžádá přes milion obětí. V této skupině také najdeme prvoka Toxoplasma gondii, teratogenního parazita člověka, který je nebezpečný v akutní fázi infekce, a to zejména pro těhotné ženy a pacienty s poruchami imunity.

V polovině 60tých let minulého století byl v buňce výtrusovců nalezen mnohomembránový útvar neznámého původu i funkce. Až koncem století bylo prokázáno, že se jedná o nefotosyntetický pozůstatek plastidu, který je pro buňku parazita nepostradatelný. Bylo tedy zřejmé, že předek výtrusovců žil jako fotosyntetická řasa.

Tento hypotetický předchůdce výtrusovců se stal objektem intenzivního hledání, obvykle mezi zástupci jediné, blízce příbuzné, fotosyntetické skupiny – obrněnkami (Dinophyta nebo také dinoflageláti). Všechny obrněnky se však od výtrusovců poměrně velmi liší, a to včetně jejich plastidů, které často obsahují neobvykle organizovaný a silně redukovaný genom.

Vědcům z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, se ve spolupráci s kolegy z Austrálie, Skotska a USA podařilo nalézt a izolovat z korálů fotosyntetického předka výtrusovců, molekulárně jej charakterizovat a určit jeho fylogenetickou pozici. Jedná se o nejbližšího fotosyntetického příbuzného parazitů kmene Apicomplexa, který nese řadu morfologických i molekulárních znaků společných s výtrusovci.

Za jeden z nejdůležitějších znaků pak vědci považují nekanonický genetický kód v plastidu, znak, který tento organismus sdílí výhradně s plastidy výtrusovců. Plastid nového prvoka vykazuje unikátní pigmentaci, protože postrádá chlorofyl c. Předpokládá se, že nový prvok se bude používat pro testování léků proti výtrusovcům a výrazně tak zlevní jejich vývoj.

Formální popis nového prvoka a studie o jeho evolučním původu vychází v posledním čísle časopisu Nature.