Doposud nikdo netušil, že hnojená zemědělská půda je významným zdrojem znečištění atmosféry. Uvolňuje velké množství oxidů dusíku. V Kalifornii, kde výzkum probíhal, zodpovídá hnojená půda za 20 až 32% atmosférických emisí NOx. Přítomnost hnojiva obsahujícího dusík nakopne mikroorganismy, takže běžná produkce NOx, která probíhá ve všech půdách, prudce naroste. Ladem ležící nehnojené půdy přispívají 5 až 9%. Znamená to, že hnojením příliš přikrmujeme půdní mikroorganismy a na pěstované rostliny zbývá méně? Na obrázku můžeme porovnat odhadované emise oxidů dusíku s množstvím použitého hnojiva v Kalifornii (upraveno podle M.Almarazi et al., Agriculture is a major source of NOx pollution in California, Science Advances 31 Jan 2018: Vol. 4, no. 1, eaao3477, DOI: 10.1126/sciadv.aao3477).
Přestože dusík tvoří s kyslíkem celkem pět oxidů, pokud hovoříme o oxidech dusíku (angl.nitrogen oxides) z hlediska znečištění atmosféry, máme na mysli pouze dva z nich, a to oxid dusnatý NO a dusičitý NO2. Někdy se označují souhrnným vzorcem NOx. Z něj pochází i slangové označení noxy = oxidy dusíku NOx. Dosud jsme předpokládali, že nejvíce jich vzniká spalováním fosilních paliv. Představují nejvýznamnější znečištění ovzduší a hrají podstatnou roli při tvorbě přízemního ozonu. Znamenají poslední objevy, že pokud se přestaneme přejídat, prospějeme prostředí více, než když omezíme jízdy automobilem?
Franta Flinta 6.4.2018: A jak je to v jiném podnebí na jiném typu půdy?
7.4.2018: Přesně to nebudeme vědět, dokud někdo neprovede příslušný výzkum. Ale principiální rozdílu tu nejspíš nebudou.
