V horských pralesích Peru v nadmořské výšce kolem 3000 metrů objevili vědci nového hlodavce. Zvíře na první pohled připomíná veverku, ale ve skutečnosti nemá s naší „zrzkou“ nic společného. Patří do příbuzenstva korů štětinatých (Echimydae), z jejichž bližšího příbuzenstva jsou nejznámější morčata a činčily. Koro, který dostal vědecké jméno Isothrix barbarabrownae, žije nočním životem. Zdatně přitom šplhá po stromech, takže není snadné se s ním setkat. Jeho objevitelé měli při dalších pokusech o pozorování kora Isothrix barbarabrownae smůlu. Na zvíře už nenarazili. Tělo má koro Isothrix barbarabrownae kryté hustou hnědou srstí. Také oháňku má huňatou. Nápadná je i poměrně robustní, hranatá hlava. Na temeni a hřbetě se táhne zvířeti tmavý pruh. Černá je s výjimkou bílého konečku i oháňka.

Objev nového hlodavce vrhá poněkud jiné světlo na celé jeho příbuzenstvo korů štětinatých. Ti sice žijí bez výjimky v nížinách, ale jejich kolébka zřejmě leží jinde. První předběžné genetické analýzy naznačují, že horský koro Isothrix barbarabrownae by mohl být přímým potomkem společného předka, z něhož vzešly početné druhy nížinných korů. Znamená to, že místem vzniku korů štětinatých byly peruánské horské pralesy, místo s jednou z největších biodiverzit pozemského života na celé planetě.