Nedávné experimentální výsledky jaderné fyziky vedou k výzkumu kvalitativně nového typu jaderné zbraně. Tato zbraň by nebyla založena na štěpení ani slučování atomových jader, jako je tomu u dosavadních jaderných bomb, ale k uvolňování ohromného množství energie z relativně malého množství hmoty by využívala jiného jaderného procesu, konkrétně emise záření gama při rozpadu jaderných izomerních stavů izotopu hafnia 178. Izomerní stavy atomových jader jsou obecně vzbuzené (excitované) stavy s velmi dlouhými dobami života, což již v minulosti vedlo ke spekulacím o jejich možném využití k "uskladňování" energie. Např. izomerní stav hafnia 178, s jehož využitím se v novém typu zbraně právě počítá, má za normálních okolností poločas rozpadu 31 let. Nedávno však bylo zjištěno, že jeho rozpad se dá vyvolat i uměle, působením měkkého roentgenovského záření (zatím ale ne všechny experimentální výsledky tento scénář potvrzují). To by umožňovalo uskladněnou energii velmi rychle uvolnit. Kromě smrtícího gama záření, emitovaného při tomto rozpadu, by k zhoubným účinkům nové zbraně patřilo také radioaktivní zamoření rozptýlenými částicemi hafnia, které by zůstaly ve vzbuzeném stavu. Z jednoho gramu hafnia 178 by bylo možné získat ekvivalent více než 50 kilogramů TNT. Zatím je produkce zmíněného izomerního stavu velmi drahá (využívá se k ní rychlých protonů), ale v blízké budoucnosti lze očekávat podstatné zlevnění v souvislosti s výzkumem nových způsobů produkce (pomocí vysokoenergetických fotonů). Obavy ze zneužití této technologie souvisejí také se skutečností, že v případě nové zbraně - na rozdíl od klasických jaderných bomb - neexistuje minimální množství materiálu, které by bylo třeba vyrobit k dosažení ničivého účinku - tento účinek prostě roste úměrně s množstvím izomerního hafnia, které je k dispozici, takže menší "hafniovou bombu" by si možná mohly dovolit i chudší země (nemluvě o teroristických skupinách). Odborníci se proto obávají nastartování dalšího kola jaderného zbrojení.