Slavný britský přírodovědec John Maynard Smith označil pijavenky za aktéry největšího skandálu evoluce. Tihle tvorové se nerozmnožují pohlavně už dlouhých 100 milionů let. Samičky kladou neoplozená vajíčka a z těch se líhne další pokolení samic. Pijavenky se množí tak, že klonují samy sebe. Samce pijavenek nikdy nikdo neviděl. Podle všeho by měli tito vířníci dávno zmizet v propadlišti přírodního výběru, protože bez míšení dědičné informace rodičů se nevytvářejí v dědičné informaci potomků nové kombinace genů. Současná věda zná přinejmenším čtyři stovky druhů těchto nejvýš dva milimetry dlouhých bezobratlých tvorů. Najdeme je ve vodou prosáklých mechových kobercích nebo v potocích či rybnících. Buďto plavou ve volné vodě nebo se pohybují zvláštními „kroky“, kdy nejprve natáhnou přední část tělíčka a pak k němu přitáhnou zadní část. Pohybem připomínají pijavice a to jim také dalo jméno. S pijavicemi a dalšími červy nemají nic společného.

Druhová pestrost pijavenek představuje velkou záhadu. Při vzniku nového druhu a jeho udržení hraje klíčovou roli pohlavní rozmnožování. Jak se vyvinuly nové druhy pijavenek, které pohlavním rozmnožování tak dlouho pohrdají? Tým vědců vedený Timem Barracloughem z londýnské Imperial College prověřoval teorii, podle které můžou nové druhy vznikat bez pohlavního rozmnožování jen tím, že se přizpůsobí různým životním podmínkám. Sledovali stavbu těla různých druhů pijavenek, především jejich mikroskopických „čelistí“. Zjištěné anatomické rozdíly mezi jednotlivými druhy pijavenek srovnávali s odlišnostmi v dědičné informaci těchto tvorů. Nakonec došli k závěru, že všechny pijavenky mají dávného společného předka, ale dnešní druhy už se vyvíjejí každý po svém. Jejich vývoj není výsledkem slepé náhody, pouhého pasivního hromadění náhodně vzniklých genetických odchylek.Různé populace pijavenek se vyvinuly v odlišné druhy nejen proto, že se ocitly v izolaci v různých prostředích, ale také proto, že se přizpůsobovaly odlišným podmínkám. Pozoruhodným příkladem jsou dva druhy pijavenek žijících v těsném sousedství na těle drobného korýše berušky vodní. Jedna pijavenka žije na končetinách berušky a druhá obývá korýšovu hruď. Přesto se každá vyvinula v jiný druh s odlišnou stavbou těla a tvarem „čelistí“, aby dokonale využila své vlastní životní prostředí. Za miliony let dokáže přírodní výběr rozrůznit nepohlavně se rozmnožující živočichy do druhů stejně dobře jako živočichy, kteří se drží tradice a rozmnožují se pohlavně.