Raketové palivo, které se při styku s okysličovadlem vznítí bez inicializace, umožňuje jednodušší konstrukci proudových motorů. Doposud se využívá několik derivátů hydrazinů NH₂NH₂. Například legendární lunární modul Apollo, který přepravil astronauty na a z Měsíce, využíval ve všech svých motorech paliva ze směsi hydrazinu a dimethylhydrazinu NH₂N(CH₃)₂ v poměru 1 : 1. Jako okysličovadlo posloužil oxid dusičitý NO₂. Nevýhodou použitelných derivátů hydrazinu je jejich jedovatost, karcinogenita a snadné vlhnutí. Zajímavou variantu proto představují iontové kapaliny založené na derivátech borohydridového iontu BH₄^-. Jako kation slouží organický amin. Iontové kapaliny nejsou těkavé, takže i když nejsou zrovna zdraví prospěšné, práce s nimi je výrazně méně nebezpečná než s deriváty hydrazinu. Rovněž méně vlhnou. Zajímavá sloučenina z této skupiny vznikla v laboratoři Čchingchua Čanga z Čínské akademie fyzikálního inženýrství v Mien-jangu v provincii S’-čchuan v jihozápadní Číně. Z již dříve testovaného kyanoborohydridového aniontu BH₃(CN)^- připravil komplexní dimer, jehož strukturu vidíme na obrázku nahoře. V kombinaci s 1-(2-propenyl) pyridiniem (na obr. dole) jako kationtem vznikla iontová kapalina o nízké viskozitě, takže manipulace s ní je snadná. Ke vznícení a vzniku plamene dojde již 1,7 ms po styku okysličovadlem, což je velmi krátká doba. Jako okysličovadlo posloužila čistá koncentrovaná kyselina dusičná. Jde sice o velmi agresivní chemikálii, ale to jsou dříve užívané oxidy dusíku také.