Když německý lékař T.Bilharz objevil v Káhiře parazitického červa u nemocných s chronickou únavou, krvácením, postižením močového měchýře a střev, dal tak název nemoci, které dodnes říkáme bilharzióza nebo nověji spíš schistosomiáza. Od té doby byla objevena řada léků, které červa hubí, ale jsou drahé a musí se užívat ústy. Britští vědci však sestavili krém, který chrání kůži před vstupem červa do těla po styku s infikovanou vodou (za doby Bilharze to byl Nil, ale kontaminovány jsou i jiné řeky v Africe, Asii a Jižní Americe). Červ tráví svůj život v říčních šnecích a jeho nedospělé formy (larvy) pronikají do vody a mohou nakazit člověka. V těle nakaženého dospějí v červy (flukes, motolice) a ti se rozmnožují kladením vajíček v cévách, střevech a v močovém měchýři. Horečka, kožní vyrážka, kašel a bolesti ve svalech jsou příznaky počátečními, ale při dlouhodobých a opakovaných infekcích nastává poškození jater, střev a plic, vzácně i křeče, či dokonce ochrnutí.

Co do sociálních a ekonomických škod je bilharzióza v tropických a subtropických zemích hned za malárií. Jak říká dr.Ann Bartlettová z Kings College v Londýně, infikované děti zaostávají v růstu i v intelektuálním rozvoji. V postižených oblastech, jako je Egypt, Súdán a severovýchodní Brazílie činí bilharzióza mnoho lidí neschopnými práce pro slabost a letargii. Nový krém po natření na kůži silně snižuje vstup infekce (na 1 - 5 % předchozích hodnot bez krému). Na rozdíl od dosud užívaných perorálních léků (praziquantel, amiquin, metrifonát), které stojí čtvrtinu dolaru denně, by krém stál jen jeden cent, tedy setinu dolaru obden. Krém se stále ještě zkouší na myších, ale i na lidské kůži a obsahuje dimethicon, centrimid a ketostearylalkohol a mohl by být - vedle ostatních léků a hygienických opatření - pokrokem v prevenci bilharziózy.