Hmotnost jednoho kilogramu se dlouho považuje za neměnnou konstantu, ale ve skutečnosti se 120 let starý válec z platiny a iridia uzavřený ve sklepě na předměstí Paříže výrazně mění. Nynější snahou je navázat kilogram na nějakou fyzikální konstantu, aby tak přestal být jedinou základní jednotkou definovanou podle fyzikálního předmětu. Cílem je uvést kilogram na úroveň například metru, který je nyní definován jako vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za 1/299792458 sekundy. To by znamenalo určit přesně Planckovu konstantu, pro níž se nejpřesnější hodnota jeví dle údajů z roku 2007 jako 6,62606891 . 10^-34 Js, s relativní neurčitostí 36 na miliardu. V roce 2010 se hodnota změnila na 6,62606957 . 10^-34 Js.

Dalším způsobem je stanovit přesně Avogadrovu konstantu, tedy počet atomů například ve 12 g uhlíku C¹². Podařilo se tak dosáhnout hodnoty 6,02214082 . 10²³ na mol s neurčitostí 30 na miliardu.

Petr Krákora 14.2.2012: 24. zasedání Generální konference pro míry váhy se již v říjnu loňského roku rozhodlo vydat první cestou, tj. zafixováním hodnoty Planckovy konstanty. S vlastní redefinicí se ještě čeká, protože používaná "watt-balance" metoda (český překlad je, tuším, výkonové váhy) přesného určování hmotnosti dosud nedosahuje požadované přesnosti.

O 24.zasedání Generální konference pro míry váhy najdeme více informací zde.