Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2019 obdrželi společně William G. Kaelin Jr., Sir Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza za objev, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku (how cells sense and adapt to oxygen availability). Význam kyslíku pro život je znám již dlouhou dobu, ale přesný mechanismus, jak ho buňky vnímají, odhalili až ocenění laureáti.

Nedostatek kyslíku v těle zaregistrují receptory v krkavici a spustí rychlejší a hlubší dech. Současně dochází také k uvolňování hormonu erytropoetinu, který spouští tvorbu nových červených krvinek. Letošní laureáti Nobelovy ceny zjistili, jak celý mechanismus funguje na buněčné úrovni. Tvorbu erytropoetinu spouští bílkovinný komplex HIF-α (Hypoxia Inducible Factor Alpha). Pokud je kyslíku v buňce dostatek, k molekule HIF-α se připojují dvě hydroxylové skupin -OH. To umožní připojení bílkoviny zvané VHL, čímž molekulu označí k likvidaci pro specifické degradační enzymy. Trpí-li buňka nedostatkem kyslíku, označení nevznikne a proteinový komplex pronikne do jádra a aktivuje genetickou odpověď na hypoxii.