Ve třídě paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) najdeme mnoho set svítících druhů. Bioluminiscence tu vznikla během evoluce nezávisle celkem 27 x. Tvrdí to Matthew P. Davis ze St. Cloud State University v St. Cloud v americké Minnesotě, John S. Sparks z newyorského American Museum of Natural History a W. Leo Smith z University of Kansas na základě svých výzkumů, zejména analýzy příslušných částí genomů. Doposud se předpokládalo, že vznik bioluminiscence u paprskoploutvých ryb je jedinou evolučních událostí mezi zhruba 40 zaznamenanými jejími nezávislými evolucemi u nejrůznějších organismů. Vzniká jednak oxidací sloučeniny luciferin (struktura viz obr.) pomocí enzymu luciferázy, přičemž se uvolňuje světlo. Tak svítí třeba známé svatojánské mušky (rod Photuris, čeleď Lampyridae – světluškovití). Druhou možností je symbióza s bioluminujícími mikroorganismy. Paprskoploutvé ryby využívají obou způsobů. Bioluminiscence jim slouží při vyhledávání potravy, partnera nebo ke vzájemné komunikaci. Paprskoploutví (Actinopterygii) tvoří více než polovinu žijících obratlovců a naprostou většinu ryb. Jde evolučně o velmi úspěšnou skupinu. Poprvé se objevily ve spodním devonu před 400 miliony let. Na obrázku vidíme žábohlavce svítivého (Porichthys notatus) z řádu žábohlavých, který má na povrchu těla na 700 fotoforů, nevelkých orgánů o průměru 1 mm, které produkují světlo (foto U.S. Geological Survey). Žije v severovýchodním Pacifiku.