I ve Wikipedii lze nalézt kognitivní zkreslení, přes kolektivní vyjednávání obsahu článků a veřejnou kontrolu. Existuje mezi různými jazykovými verzemi. Anglický text o atomovém bombardování Hirošimy není shodný s japonským. Psychologové hovoří o předpojatosti vlastní skupiny (ingroup bias), jedné z variant kognitivního zkreslení (cognitive bias), systematického zkreslování úsudku. Ve Wikipedii se projevuje při morálním hodnocení historických událostí. I když neexistují státní wikipedie, užívání jazyka též znamená příslušnost k určitému kulturnímu okruhu.

První autorka publikace Aileen Oeberst z FernUniversität in Hagen vysvětluje příčiny:„I kdyby například španělsky mluvící autoři z jiných zemí než Argentiny psali o válce o Falklandy, jazykové a kulturní vazby by mohly způsobit silnější identifikaci s Argentinou. Kromě toho, články Wikipedie musí být vždy založeny na zdrojích. Španělsky mluvící lidé častěji odkazují na texty, které by samy o sobě mohly obsahovat předpojatost vlastní skupiny - například proto, že pocházejí z argentinských zpráv. Mnoho článků systematicky vypovídá o své vlastní skupině lépe nebo jako o silnější. Druhá strana konfliktu je nemorálnější a zodpovědnější za konflikt.“

K uvedeným závěrům dospěli vědci na základě studia článků ve Wikipedii o celkem 35 konfliktech moderních dějin, od nizozemsko-španělské osmdesátileté války 1568 - 1648 až po válku v Jižní Osetii v roce 2008, rozdělení Kypru, obsazení Krymu a vlámsko-valonský konflikt v Belgii. Wikipedie nepochybně poskytuje vyváženější informace než leckteré zpravodajské zprávy nebo i historické knihy, a to tím lépe, čím větší jsou rozdíly mezi autory.