Velice slušně zachovalou zkamenělou 17,8 cm dlouhou lebku nového druhu raného ptakoještěra (pterosaura) a kost křídla nalezli paleontologové v 200 milionů let starém bloku pískovce v americkém státě Utah. Rozpětí křídel činilo 1,5 m. Na svou dobu byl Caelestiventus hanseni obřík, ostatní známí ptakoještěři svrchního triasu byli podstatně menší. Jako jediný známý raný pterosaurus nežil na mořském pobřeží, ale zhruba 800 km od něj. Další ptakoještěři ho následovali do vnitrozemí až po 65 milionech let.

Na obrázku nahoře vidíme rekonstrukci lebky C.Hanseni vytištěnou z plastu na 3D tiskárně. Skutečné fosilie lebečních kostí jsou tak gracilní, že odstranění veškerého okolního pískovce by vedlo k nenapravitelnému poškození. S pomocí počítačové tomografie je lze přesně rekonstruovat (foto Matt Wedel, CC BY 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0, via Wikimedia Commons). Výstupky na spodní čelisti naznačují, že se pod ní mohl nacházet vak obdobně jako u dnešních pelikánů (viz obr.). Přesné složení stravy zatím neznáme, vak mohl sloužit jak k lovení či skladování kořisti, tak i ke komunikaci jako v současnosti u samce fregatky obecné (Fregata minor) nebo ještěrů rodu dráček (Draco) z čeledi agamovitých (Agamidae).

Jako první létající obratlovci ovládali pterosauři vzduch naší planety od svrchního triasu do svrchní křídy před 220 až 65 miliony let. Jejich kosti byly tenké a porézní, aby nízkou hmotností co nejvíce usnadňovaly let. Proto na rozdíl od veleještěrů s masivní kostrou nalézáme pouze poškozené zbytečky pterosauřích kostí. Jeden z objevitelů, Brooks B. Britt z Brigham Young University v utažském Provo, upřesňuje: „Pozůstatky (míněno C.hanseni) jsou většinou dobře zachovalé, takže odkrýváme detaily, které jsou na běžných zničených kostrách ostatních raných pterosaurů nerozeznatelné.“