Plejtváci (čeleď Balaenopteridae) spotřebují obrovská množství potravy, aby uživili svá gigantická těla vážící až desítky tun. Získávají ji filtraci krilu neboli malých korýšů z mořské vody. Nejprve naberou do roztažitelné spodní části ústní dutiny velké množství vody s krilem. Tlakem jazyka ji přefiltrují přes kostice, které mají místo zubů v horní čelisti. Voda odteče ven, korýši neprojdou a jsou pozřeni. Pro plejtváky jsou naprosto typické rovnoběžné záhyby zespodu hlavy. Při nasávání vody spodní část ústní dutiny velmi podstatně zvětšuje svůj objem a záhyby se vyhlazují. Bez nich by zdaleka nemohli nasát tolik kubických metrů vody najednou. Jak tak velké napnutí tkání zvládají nervy, zjistila Margo A. Lillie se svými kolegy z University of British Columbia. Jsou zvlněné stejně jako plejtvákova tlama, a to hned nadvakrát. Výraznější záhyby vytvářejí prostorovou rezervu pro napínání a umožňují protažení nervového vlákna až na dvojnásobek délky. Jemnější vlnky zmírňují napětí, které při rozpínání a smršťování vzniká a předcházejí tak poškození nervových vláken. Na obrázku vidíme plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus) ve vodách východního Pacifiku, foto NOAA, volné dílo.