Fosfolipidy, chemicky diestery kyseliny fosforečné, samovolně vytvářejí uspořádané sférické struktury. Vznikají interakcemi hydrofilních a hydrofobních částí dlouhých lineárních molekul fosfolipidů. Klíčovou roli hrají i při vytváření buněčných membrán. Nepatrné chemické změny způsobí, že řídící silou při vzniku sférických měchýřků z fosfolipidů (vezikulů) přestává být pouze povrchové napětí. Zavedení skupin -NH- místo atomů kyslíku -O- způsobí vznik vodíkových vazeb, díky kterým je fosfolipidová struktura mnohem méně elastická. Nevzniknou sférické vezikuly s minimálním povrchových napětím, nýbrž útvary s ploškami a hranami, které se svým tvarem mohou blížit až krychli. Na obrázku vlevo najdeme příklad chemické struktury běžné molekuly fosfolipidu. Vpravo chemicky mírně pozměněný fosfolipid vytvářející vezikuly s plochami a hranami. Červeně je vyznačena poloha aminoskupin -NH- zaměněných za kyslíkové atomů -O-. Nahoře mezi oběma molekulami vidíme schematické znázornění tohoto vezikulu s řezem (Frederik Neuhaus et al. Vesicle Origami: Cuboid Phospholipid Vesicles Formed by Template-Free Self-Assembly, Angewandte Chemie International Edition (2017), DOI: 10.1002/anie.201701634).