Holandský fyzik Wim Ubachs na základě svých měření soudí, že poměr hmotností elementárních částic protonu a elektronu, jedna z fundamentálních konstant Vesmíru, není úplně konstantní. Soudí tak na základě porovnání ultrafialových absorpčních spekter vodíku naměřených na Zemi a získaných z 12 miliard světelných let vzdálené galaxie, tedy fakticky z údajů 12 miliard let starých.
Pochybnosti o stálosti fundamentálních konstant vyjadřoval v roce 1937 již Paul Dirac, který si nebyl jist gravitační konstantou. Pravda je, že nějaký důvod, proč by tyto konstanty musely být za všech okolností a vždy konstantní, neznáme. Jejich hodnoty jsme získali z přesných měření a jejich neměnnost pouze předpokládáme. Přes veškerý pokrok, jakého bylo při popisu základních vlastností hmoty dosaženo, vidíme, že naše poznání je stále omezené. Nedokážeme vysvětlit, proč a za jakých okolností např. hmotnost a náboj elementárních částic, rychlost světla ve vakuu či gravitační konstanta nabývají právě těch hodnot, jaké mají.
Pan Rudolf Gabriš 14.7.2009: Chci jen pouze reagovat, že si myslím, že je zavádějící ptát se proč letí foton tou a ne onou rychlostí, proč je hodnota hmotnosti mikročástice jaká je. Proč to nebrat jako fakt, entitu, která objektivně existuje. Vše, co vnímáme je přeci subjektivní lidský konstrukt, modely, aproximace a tyto využíváme k denním potřebám, výzkumu, atd. Vlastnost, že poměr se mění, či že konstanta není neměnná, jak "bylo zjištěno" je zase jenom další vlastností (tj. poměr není konstantní). Pro další vysvětlení proč tomu tak je budeme stejně nuceni přistoupit k dalšímu modelu, než se najde takkový, který bude vyhovovat a uspokojí potřeby pro další bádání. "Pravda" samotná, ta objektivní, bude(jak tomu je u všeho, co jest zkoumáno) opět jen modelem.
