Vědci z Marylandské a Kalifornské university (San Diego) James Farquar a M.Thiemens se domnívají, že z malinkých inkluzí (uzavřenin) přítomných v diamantech lze "číst" historii zemské atmosféry. Použitím iontové mikrosondy jsou schopni analyzovat izotopické poměry síry v sulfidických minerálech. Iontová mikrosonda je zařízení, ve kterém se ze vzorku bombardováním primárními ionty uvolňují sekundární ionty z atomů, z nichž se vzorek skládá. Ty se pak analyzují hmotnostním spektrometrem. Tímto způsobem lze získat údaje o lokální koncentraci jednotlivých izotopů. Síra, přítomná v diamantech, podle Farquara a Thiemense prošla celým geochemickým cyklem kdysi - před třemi miliardami let - na povrchu Země.
Dle Dr.Petra Jakeše z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mají iontové mikrosondy ohromný potenciál. Takových přístrojů pracuje ve světě nemnoho - řekněme kolem desítky. Iontové sondy ve spojení s hmotovými spektrometry se vyvíjejí cca 30 let a analýza je metodicky komplikovaná, zejména pro přítomnost komplexních molekul, které při ionizaci vznikají. Přesto se autoři domnívají, že prokázali, že v diamantech je přítomna síra, která byla v atmosféře a dokonce v živých organizmech, síru metabolizujících bakteriích. Zřejmě z komplikovanosti přístroje a obtížnosti získání dat vychází i Snaha po velkolepé interpretaci jejich dat. Ta je formulována tak, aby zaujala Veřejnost a jako taková je zajímavá. Z hlediska badatelského bude mít tato zjednodušující interpretace mnohá úskalí. Vychází např. z aktualistického principu a tedy z představy, že děje v minulosti jsou stejné jako děje v současnosti, ale čím hlouběji jdeme do historie Země, je tento koncept méně a méně aplikovatelný. Také představa, že diamanty jsou tak staré jako nejstarší horniny na světě je silně zjednodušující. Ano, diamanty se vyskytují v horninách na velmi starých částech kontinentů, ale nemusí pocházet z období 3,9 miliardy let a jejich původ je přece jen komplikovanější než to, že by měly být recyklovanými součástkami zemské kůry.
