Infrazvukem nazýváme zvuk (vlnění vzduchu či jiného prostředí) o frekvenci nižší než 20 Hz, to znamená, že jde o vlnění o nižší frekvenci a vyšší vlnové délce, než které slyší naše ucho. Po celém světě stojí 15 zařízení, které nepřetržitě naslouchají infrazvukům (dalších 16 je ve výstavbě). Původně tato síť sloužila k monitorování dodržování smlouvy o zákazu jaderných zkoušek, protože každý jaderný výbuch je kromě jiného silným zdrojem infrazvuku. Není to však zdroj jediný. Infrazvuky vydávají rovněž sopky, tornáda či vybuchující meteority. Pečlivým nasloucháním můžeme získat řadu cenných informací.
Protože dlouhé vlny se šíří velmi daleko a málo se pohlcují prostředím, pro monitorování důležitých infrazvuků celé Země by postačovalo 60 stanic. Detekce infrazvuku je založena na extrémně citlivém měření změn tlaku.
