Rotaxany umožňují sledovat mechanické napětí, popř. poškození polymerů pomocí fluorescence. Rotaxanem nazýváme cyklickou molekulu navlečenou na jiné molekule jako na ose, aniž by mezi nimi existovala chemická vazba. Připravíme-li polymer tak, aby se v jeho řetězci nacházely molekuly quencheru (zhášeče) a na nich bez chemické vazby navlečené fluorescenční rotaxany, za normálních okolností nefluoreskuje. Energii fluorescenční molekule odebere quencher a přemění ji na teplo. To je naprosto běžný proces, k typickým quencherům patří kyslík. Zpravidla je snazší zajistit, aby se molekula nadbytku energie zbavila jinak než vyzářením fotonu.

Na obrázku nahoře vidíme strukturu jednotlivých fluorescenčních rotaxanů. Při mechanickém napětí dojde k protažení polymerního řetězce, quencher vyklouzne ze své dutinky, takže molekula začne fluoreskovat, jak vidíme na videu. Hovoříme o mechanofluorescenci. Protože nedojde k přerušení žádné chemické vazby, proces je zcela vratný. Fluorescenční rotaxany lze využít při studiu napětí v polymerech nebo k výrobě senzorů sledujících degradaci materiálu.

akademon.cz 5.10.2016: Za objev rotaxanů byla roku 2016 udělena Nobelova cena za chemii.

akademon.cz 18.5.2018: Molekula projde molekulou