Nanotechnologie korýšů

4.12.2016
Korýš rodu Phronima (Laura Bagge, Duke University); skvrna vlevo nahoře je krunýř salpy, ve kterém Phronima pěstuje své potomstvo. Jednoho z jejich potomků vidíme při dolním okraji obrázku.

Mořští různonozí členovci Phronima využívají zajímavé maskování. Žijí ve volné vodě v hloubkách, kam dopadá slunečního svitu jen málo. Protože se před predátory nemají kde ukrýt, jejich těla jsou průhledná. Ve věčném šeru, v němž žijí celý svůj život, je snadno přehlédnete. Někteří predátoři jsou rafinovanější a pomocí bioluminiscence osvětlují své okolí. Těla různonožců Phronima proto pokrývají kulovité útvary o průměru menším, než je vlnová délka světla. Velmi výrazně snižují odrazivost jejich těl, při optimálním průměru kuliček 110 nm až 250 krát. Různé druhy mají maskovací kuličky o typických průměrech, od 50 do 300 nm, což je vyhovující velikost. Podle Laury E.Bagge z Duke University v Durhamu v Severní Karolíně a jejích kolegů za vznik těchto maskovacích povlaků na těle a nohách zodpovídají bakterie. Korýše rodu Phronima vidíme na fotografii (Laura Bagge, Duke University). Skvrna vlevo nahoře je krunýř salpy, ve kterém Phronima pěstuje své potomstvo. Jednoho z jejich potomků vidíme při dolním okraji obrázku.

 
Odeslat komentář k článku "Nanotechnologie korýšů "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Nanotechnologie korýšů " e-mailem

Diskuse/Aktualizace