Od jejich objevu (akademon.cz 20.9.2004) se začaly studovat možnosti nanoantén pro zvýšení účinnosti fotovoltaického i termoelektrického jevu. Nanoanténou rozumíme strukturu nanometrových rozměrů, které zachycují elektromagnetické vlnění srovnatelných vlnových délek, tedy světelné záření. Fungují stejně jako antény pro zachycování radiových vln, jen na mnohem kratších vlnových délkách. Zatím sice není zřejmé, oč jsou nanoantény při přeměně světelných vln na teplo lepší než matná, černá plocha, ale některých zajímavých výsledků se dosáhnout podařilo. Detektor jednotlivých atomů z nanoantény sestrojili fyzici z americké Lawrence Berkeley National Laboratory a německé Universität Stuttgart pod vedením Paula Alivisatose. Při vhodném uspořádání zlaté nanoantény a paládiové nanočástice dojde při dopadu světla ke vzniku povrchové rezonance elektronové vlny. Je-li na blízku přítomna další částice, např. atom vodíku, tuto rezonanci silně ovlivní. Sledováním změn rozptýleného světla můžeme změny v rezonanci vyhodnocovat.