Soužití rostliny vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) s houbou Glomeromycotina zcela popírá zavedená pravidla mykorhizy, velmi rozšířené symbiózy hub s kořeny vyšších rostlin. Podle tradičních představ dodává houba rostlině vodu a minerály z půdy a na oplátku dostává organické sloučeniny vznikající při fotosyntéze. Ze zastoupení izotopů uhlíku, dusíku vodíku a kyslíku vyplývá, že v listech vraního oka polovina uhlíku pochází z hub. Jde o velmi překvapivé zjištění, které u zelené, fotosyntezující rostliny nikdo nečekal. Objev zcela převrací tok organických látek při mykorhize. U sasanky hajní (Anemone nemorosa) najdeme rovněž uhlík původem z hub, i když ne v takovém množství jako u vraního oka. Oproti tomu další zkoumaná rostlina áron plamatý (Arum maculatum) ctí tradiční pravidla. Všechny její organické sloučeniny pocházejí z fotosyntézy.
„Pokud se potvrdí, že mnohem více druhů rostlin, než jsme doposud znali, získává část svých organických živin z hub, vyzdvihuje to velký vliv hub na biologickou rozmanitost a fungování ekosystémů. Programy a opatření ochrany přírody a životního prostředí by proto měly zahrnovat také houby,“ uzavírá spoluautor publikace Philipp Giesemann z Universität Bayreuth.
Pavel Ursus 12.3.2020: Pokiaľ viem, aj najväčší žijúci organizmus je podhubie kdesi v Kanade. Nie, nie je to až tak prekvapujúce.
Anna Lepšová 13.3.2020:Takový případ není výjimečný. Je škála typů soužití symbiotických hub a rostlin. A princip mutualismu (vzájemné spolupráce, vyjádřené výměnou látek) je uplatňován v různé míře a poměrech. Důležité je, jakou schopnost a kapacitu enzymatických procesů (fotosyntézy na straně rostlin a rozkladu/resp. příjmu produktů organické hmoty z půdy a opadu)mají zůčastnění partneři. A ještě nutno počítat s tím, že přistupují další symbionti v rhizosféře (např.baktérie), celé to je velmi otevřený systém. Ony ty školské škatulky jsou hodně umělé, aby byl systém jakž takž srozumitelný, ve skutečnsoti je vždy složitější. To se týká všech oborů.
