Je podivuhodné, jak evoluce umožňuje důvtipně využívat fyzikální zákony i tvorům bez mozku, jen s velmi jednoduchou nervovou soustavou. Poslední pozorování ukázala, že mravkolvi hloubí své pasti na hmyz mnohem důmyslnějším způsobem, než vypadá na první pohled. Mravkolev (angl. antlion) je souhrnné označení pro několik rodů hmyzu z řádu síťokřídlých. Po celém světě jich žije na 2.000 druhů. Jejich dravé larvy žijí na dně nálevkovitých pastí, které vyhloubí v sypkém materiálu. Nehrabou, ale vyrývají spirálovou brázdu, z níž nakonec vznikne past ve tvaru zahloubeného převráceného kuželu.

Co přesně mravkolvi dělají, vědci pochopil, když zrníčka písku označili barevně podle velikosti. Při rytí brázdy rovněž třídí zrnka písku podle velikosti. Ven z brázdy vyhazují hlavou jako lopatou hlavně největší zrníčka písku, která díky větší hmotnosti sjedou nejdříve na dno brázdy. Zároveň větší zrníčka doletí dál než malá. Stěny pasti v důsledku popsané separace pokrývá velmi jemný písek, po kterém kořist snadno sklouzne dolů.

Mravkolvi, jak jméno napovídá, loví převážně mravence, kteří představují naprostou většinu jejich potravy. Nepohrdnou však ani jiným malým členovcem. Do kořisti pomocí mocných kusadel napustí trávicí šťávy. Po rozpuštění měkkých tkání ji vysají zpět kanálky v kusadlech. Jejich ústní ústrojí je nefunkční. Patří mezi tvory s vnějším trávením. Jak vidíme na obrázku nahoře, dospělí jedinci vypadají velmi odlišně od neokřídlených larev. Některé druhy v dospělosti ani neloví a živí se pylem a nektarem z květů.