Při studiu chování mravenců musíme na mraveniště pohlížet jako na funkční celek a nikoliv jako na soubor jednotlivců. Ostatně pro popis fungování složitých systémů je lhostejné, zdali jsou tvořeny velkým množstvím jednotlivých buněk, jako třeba náš mozek, nebo samostatnými komunikujícími organismy. Zajímavé chování, které mu umožňuje plout po vodě, pozorovali v pralesech Jižní Ameriky u mravence červeného (Solenopsis invicta) Nathan J. Mlot, Craig A. Tovey a David L. Hu z Georgia Institute of Technology. Stovky jedinců vytvoří svými těly kouli, v níž mezi jejich těly jsou těsne uzavřeny bublinky vzduchu. Tím se celý útvar stane lehčí než voda a bez obtíží pluje po hladině.