Společná rytmická činnost slaďuje mozkové neurální oscilace. Platí to pro nás, ale i pro ptáky. Africký pták z čeledi snovačovitých přádelník mahalský (Plocepasser mahali, angl. white-browed sparrow-weaver) žije ve skupinkách, které vede dominantní pár. Společně zpívaným duetem, což není mezi ptáky úplně běžné, vyznačují teritorium. Jak slyšíme na videu, střídají se při tom v krátkých intervalech s velkou pravidelností. Po připojení partnera se aktivita nervových buněk v mozku již zpívajícího ptáka mění a synchronizuje. Přesný mechanismus, jak k tomu dochází, nelze z mozkové aktivity vyčíst.

První autorka publika Susanne Hoffmann z Max-Planck-Institut für Ornithologie potvrzuje: „Nervové signály samce a samice byly v průběhu střídání zpěvu úzce sladěny.“ Synchronizace mozkových vln při sociálních interakcích nejdříve pozorovali vědci u lidí. U hudebníků při společné produkci může vést až k plné synchronizaci tepu. Známe ji i u dalších zvířat, např. laboratorní myši nebo kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus, angl. Egyptian fruit bat).