Biotechnologie už mají všechny možné barvy a tak biotechnologie týkající se moří byly nazvány „modré“. Zatím jsou na svém počátku, ale honba lidí za potravinami, zdroji energie, léčivy, surovinami je brzy povýší na jednu z priorit. Moře nabízejí neprozkoumané dno, neznámé organizmy, neobjasněné procesy. Lze tedy předpokládat, že nás čekají objevy nových látek a biochemických procesů, formy života přizpůsobené neobvyklým podmínkám jako je různá intenzita světla, chlad nebo horko, vysoký tlak, nedostatek kyslíku, působení toxických látek. V současnosti, kdy má člověk k dispozici vyspělou techniku, ponorky, sonary, satelity, lasery, kamery schopné pracovat pod vodou a zároveň techniky molekulární biologie, jsou pro něho moře a oceány přístupnější a tedy i využitelnější. Postupně se bude měnit z prostého rybáře, čili sběrače mořských plodů, v cosi, co bychom mohli nazvat pěstitelem - zemědělcem, ale „na mořských pláních“. Nyní patří mezi hlavní směry aktivity člověka:
- bioprospecting
- šlechtění a ochrana mořských organismů
- produkce nových látek
- chov vodních organizmů (aquaculture)
Bioprospecting je v podstatě hledání nových látek, zejména léčiv, doplňků do potravin, barviv, lepidel, kosmetických ingrediencí aj. Je využíván u všech živočichů a rostlin žijících v mělkém i hlubokém moři.
Další aktivitou je vývoj nových druhů ryb pro chovatelství, odolnějších proti chorobám s lepší krmnou efektivitou a poskytujících kvalitnější produkty. Nyní se vyvíjejí transgenní ryby odolné vůči chorobám, chladuvzdorné a rychle rostoucí. Důležité je, že genetické modifikace také umožňují umělé vyvolání sterility, takže není nebezpečí křížení s divokými druhy, např. transgenní losos by měl být povolen k pěstování. Rozvíjí se také výroba léčiv pro ryby, vývoj rybích vakcín a diagnostika rybích chorob. Akvakultura je cílený chov vodních organismů. Z mořských organizmů, zejména řas, hub, měkkýšů, ostnokožců nebo mechovek bylo isolováno do roku 2004 cca 7000 přírodních látek. Mohou to být nové potraviny, léky, potravinové doplňky, hnojiva nebo biomateriály. Získávají se sběrem nebo kultivací v bioreaktorech.
Řasy jsou významným mořským produktem mají větší růstovou rychlost než suchozemské rostliny, mohou sloužit jako potraviny nebo jako biopaliva, využívají se při výrobě alginátů, karageenanů a agaru. Zajímavá je jejich schopnost produkovat vodík, pro průmyslovou výrobu je však zatím příliš malá.
„Modré“ biotechnologie čeká intenzivní rozvoj, člověka „modrá revoluce“ obdobná „revoluci zemědělské“. Ale jak se to podepíše na životním prostředí?! Bohužel, s expanzí akvakultury rostou zároveň obavy z náročnosti na energii, z růstu znečištění, poškozování ekosystémů, nebezpečí zavlečení invazivních druhů, chorob a možnosti genetického oslabení původních divokých druhů.
akademon.cz 4.7.2013: Nové širokospektrální antibiotikum, které hubí grammpozitivní bakterie, odhalili v rámci bioprospectingu vědci z University of California v San Diegu a společnosti Trius Therapeutics rovněž ze San Diega pod vedením Dr.Williama Fenicala v bakteriích rodu Streptomyces z mořských pobřežních sedimentů nacházejících se poblíž kalifornské Santa Barbary. Jeho strukturu vidíme na obrázku. Protože hubí i bakterie sněti slezinné (anthraxu) Bacillus anthracis, nese pojmenování anthracimycin. Ve své chlorované podobě ničí bakterie gramnegativní. Grampozitivní a gramnegativní bakterie získávají pod mikroskopem jiné zbarvení při metodě vyvinuté dánským bakteriologem Hansem Christianem Gramem. Jde o nejzákladnější metodu barvení v bakteriologii. Liší se ve struktuře buněčné stěny.
