Překvapivě hladký povrch balvanů v chilské poušti Atacama, což je jedno z nejsušších míst na Zemi, by mohl vzniknout třením balvanů o sebe během zemětřesení. Pracovníci arizonské univerzity v Tucsonu analyzovali typy eroze na balvanech a zjistili, že nejlepším vysvětlením hladkého povrchu je tření a kývání během zemětřesení. V únoru 2010 dva pracovníci z Tucsonu zažili zemětřesení o magnitudu 5,2, kdy mohli pozorovat tření balvanů po dobu jedné minuty. Zemětřesení tohoto nebo většího magnituda nastávají přibližně jednou za čtyři měsíce a dalo se vypočítat, že za posledních 1,3 milionů let se balvany o sebe třely 40 000 až 70 000 hodin.