Kvantová provázanost dvou paprsků elektromagnetického záření přinese podstatně lepší informace o vnitřní stavbě buněk než dosavadní metody. Organické sloučeniny, které tvoří buňku, mají řadu typických vibrací právě v infračervené a terahertzové oblasti. Nicméně naše detekční metody jsou zde slabší než u viditelného světla. Vhodný nelineární krystal rozdělí laserový paprsek na dva, jeden infračervený a jeden viditelný. Přes odlišnou vlnovou délku zůstávají kvantově provázané. Zbytek vysvětluje Dr.Markus Gräfe z Fraunhofer-Institut für Angewandte Optik und Feinmechanik IOF: „Zatímco jeden proud infračervených fotonů osvětluje a interaguje s objektem, jeho dvojče ve viditelném spektru zachytává kamera. Protože provázané částice světla nesou stejné informace, vzniká obraz, i když světlo, které dopadá na kameru, neinteragovalo se zkoumaným objektem.“

Další výhoda je podstatně nižší intenzita záření nutná k vytvoření obrazu. Můžeme pracovat i v ultrafialové oblasti, která je pro život zhoubná. Zatím jde o laboratorní zařízení. Integrace do jednoho kompaktního přístroje, kvantového rastrovacího mikroskopu, je úkolem nejbližší doby. Na obrázku vidíme kvantově provázané fotony dopadající na stínítko, foto P.-A.Moreau et al., Imaging Bell-type nonlocal behavior, Science Advances 12 Jul 2019: Vol. 5, no. 7, eaaw2563, DOI: 10.1126/sciadv.aaw2563, https://advances.sciencemag.org/content/5/7/eaaw2563, CC BY 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/.

Jaroslav Langr 4.5.2020: Domnívám se, že článek je v několika bodech zavádějící. Za prvé, pokud dobře čtu originál, tak se tam uvádí generování dvou laserových paprsků různé vlnové délky, každý se zapletenými fotony. Nikoliv jeden, který se dělí na dva paprsky s různou vlnovou délkou a každý obsahuje zapletené fotony. Za druhé, uvedený obrázek je z jiného experimentu a není žádnou fotografií zapletených fotonů. Ale rozložením dlouhé časové řady registrace jednoho z dvojčete zapletených fotonů na jednotlivé řádky a poté jsou složeny do plochy (pro lepší pochopení experimentu, který má pouze prokázat existenci zapletených dvojic v generovaném paprsku). Tento experiment zobrazující jeden foton z dvojice v čidle není úplně přesný, protože dochází k registraci jednotlivých fotonů ze zapletené dvojice v různých místech a v různém časovém okamžiku (registrace z čidel rozdělené dvojice je propojen datovým spojem, který má různé zpoždění). Viz poznámky ve zhodnocení experimentu. Za třetí, by mělo být řečeno, že výsledkem popisovaného experimentu je teprve složená informace ze dvou "obrazů" (skenů), z infračervené oblasti a z ultrafialové oblasti. Nikoliv jeden obraz ve viditelné oblasti záření.