Zajímavý mikroreaktor, který přeměňuje tepelnou energii na elektřinu, sestrojil prof. Peter Fisher se svými kolegy z MIT. Spalováním butanu se uvolňuje teplo, který vyhřívá tenkou wolframovou destičku. Její povrch pokrývá množství otvorů nanometrových rozměrů, z nichž každý slouží jako rezonátor. Vyzařuje tedy pouze světlo jedné vlnové délky. To dopadá na fotovoltaický článek umístěný v těsném sousedství, vyladěný na dopadající vlnovou délku záření. Jde o laboratorní prototyp, zdrojem tepla může být i cokoliv, vhodné je jiné palivo i teplo odpadní. Účinnost popsaného zařízení je vyšší, než u standardních způsobů přeměny tepla na elektřinu, jakou jsou např. parní turbíny. Otázkou zůstává, zdali by nebylo vhodnější měnit odpadní teplo na elektřinu pomocí termoelektrického jevu (akademon.cz 7.10.2010, akademon.cz 3.11.2002). Využití světla k přeměně teplené energie na elektrickou vypadá složitě, ale možná se dočkáme zajímavých překvapení, protože účinnost takových systémů může být teoreticky vysoká (akademon.cz 28.2.2003). Na obrázku vidíme serii mikroreaktorů pro výrobu elektřiny (foto Justin Knight).
Pan Tomáš Vodička 11.8.2011: Uvedené informace znějí fantasticky, skoro až neuvěřitelně. Účinnost vyšší než u parní turbíny? To znamená přes (řekněme) 40 %? Využití odpadního tepla? To znamená třeba i jen 50 st.C? Chtělo by to nějaké konkrétní údaje, třeba závislost účinnosti na vstupní teplotě. Pokud jsou informace v článku pravdivé, mohlo by to být přelomové, i když pak příliš nerozumím poznámce o termoelektrickém článku, ten má přece nižší účinnost než parní turbína, nebo ne? Samozřejmě by také záleželo na ceně (výrobních nákladech) takového zařízení.
