Do soukromí vstupuje nyní nejen elektronika, ale i analytická chemie a mikrobiologie. Rozsáhlý vědecký tým z University of California at San Diego studuje stopy chemikálií a mikroorganismů z pokožky, jaké zanecháváme ve svém okolí. Náš životní styl určuje, co na své kůži najdeme a můžeme přenést na předměty, se kterými přicházíme do styku. Bakterie lze přesně určit standardními postupy na základě jejich DNA, pro samotné sloučeniny poslouží chromatografie.
Na obrázku vidíme výsledky experimentu, při kterém vědci sledovali působení čtyř pokusných osob (V1 - V4) v jedné místnosti a analyzovali, kde zanechaly jaké stopy. Písmeno (a) označuje avobenzon ze slunečních krémů, (b) diethyltoluamid z hmyzích repelentů, (c) laurethsulfát sodný, povrchově aktivní látkatenzid? z přípravků pro osobní hygienu, (d) sfingosin, součást buněčných membrán, (e) amlodipin, součást léků proti vysokému tlaku, (f) nobiletin z citrusové kůry, (g) teofylin z čaje nebo léků proti atsmatu, (h) fungicid azoxystrobin, (i) bakterie čeledi Nocardiaceae, (j) bakterie Acinetobacter guillouiae, (k) bakterie řádu Rhizobiales, (l) sinice rodu Synechococcus, (m) bakterie řádu Actinomycetales, (n) bakterie rodu stafylokok (Staphylococcus), (o) bakterie Veillonella parvula, (p) bakterie čeledi Chitinophagacae (C.A.Kapono et al., Creating a 3D microbial and chemical snapshot of a human habitat, Scientific Reports, volume 8, Article number: 3669 (2018) doi:10.1038/s41598-018-21541-4).
„Existuje řada způsobů, jak vyšetřovatelé hledají odpověď na otázku: Kdo tu byl? Patří mezi ně analýza DNA, snímání otisků prst a výslech svědků. Kombinací mikrobiologických a chemických stop jsme vytvořili další metodu...“ říká člen výzkumného týmu C.A.Kapono. Z forenzního hlediska půjde o značný přínos, na druhou stranu vzniká další technologie pro špehování. Sotva můžeme očekávat, že použití nové metody zůstane trvale pouze v rukách policie. Doposud tomu nikdy tak nebylo.
