Lehce radioaktivní oblak ruthenia 106, který zasáhl Evropu a části Asie v roce 2017, vznikl při nehodě v závodě na zpracování jaderného paliva Majak na jižním Uralu. Vyplývá to z analýzy 1.100 atmosférických a 200 spadových vzorků. Intenzita radioaktivního záření zůstala v neškodných mezích nanejvýš něco přes 150 milibequerelmBq^?/m³ . Jeden bequerel odpovídá jednomu jadernému rozpadu za sekundu, což znamená, že v jednom metru krychlovém radioaktivního rutheniového oblaku došlo k jednomu jadernému rozpadu o něco častěji než každých sedm sekund. Měřitelných hodnot dosáhla radioaktivita kromě Evropy až v Karibiku a na Arabském poloostrově.

Podle jednoho z autorů studie, prof.Georga Steinhausera z Leibniz Universität Hannover, „jsme schopni prokázat, že k nehodě došlo při zpracování použitých palivových článků, a to ve velmi pokročilé fázi, krátce před dokončením. Ačkoliv není k dispozici žádné oficiální prohlášení, máme dostatečnou představu, k čemu mohlo dojít.“ Ke krátkému úniku došlo mezi 18.hodinou 25.září 2017 a polednem 26.září 2017. V závodě Majak již před 60 lety došlo k mnohem závažnějšímu úniku radioaktivity, druhému největšímu po Černobylu. 29.září 1957 explodovala nádrž se 70 až 80 tunami octanů a dusičnanů radionuklidů, protože selhalo chlazení.