Ovládat aktivitu nervových buněk magnetickým polem umí Michael A. Wheeler se svými kolegy z University of Virginia v Charlottesville. Propustnost iontového kanálu TRPV4 v jejich buněčné membráně řídí pomocí připojené paramagnetické bílkoviny feritinu. Její magnetické vlastnosti způsobuje až 4.500 molekul hydroxyfosforečnanu železitého skrytých v dutině o průměru 7 - 8 nm, která leží uvnitř proteinového kulového pláště o vnějším průměru 12 - 13 nm. Tvoří ho 24 bílkovinných řetězců. Feritin běžně využívá řada rostlin, živočichů i mikroorganismů k uchování železa v netoxické rozpustné formě, kterou lze v případě potřeby okamžitě využít. Jeho makromolekulu vidíme na obrázku (Granier, T. et al., Structural description of the active sites of mouse L-chain ferritin at 1.2 A resolution J. Biol. Inorg. Chem., 2003, v8 pp.105-111, via Wikimedia Commons). Nová metoda je zatím využitelné čistě k výzkumným účelům. Úspěšné experimenty proběhly na laboratorních myších a na rybách dánio pruhované (Danio rerio), jež představují významný modelový organismus v genetice a molekulární biologii. Rovněž jde o oblíbené akvarijní rybky. Díky svým pruhům jsou známější jsou pod pojmenováním zebřičky.