Severoameričtí fyzikové připravili materiál, který vlivem magnetického pole mění svou propustnost pro infračervené záření terahertzových frekvencí. Tvoří ho klastry s kobaltovým jádrem, jež je částečně potaženo zlatem. Bez magnetického pole prochází terahertzové vlny bez problémů, protože je přenáší povrchové plasmony (kolektivní kmity povrchových elektronů) Nicméně vložením dostatečně silného magnetického pole dojde k polarizaci spinů elektronů, což umožní některým z nich přejít z kobaltu do zlata. Po povrchu takových částic se plasmony pohybují obtížněji, takže intenzita procházející záření klesne až o 70%.