Polohový senzor založený na spinových ventilech může zásadním způsobem vylepšit virtuální nebo rozšířenou realitu (augmented reality) či fungování robotů. Spinový ventil (angl. spin valve) je miniaturní zařízení, kterým protéká proud v závislosti na vnějším magnetickém poli. Tvoří ho dvě vrstvy vodivého ferromagnetického materiálu oddělené vodivou vrstvou nemagnetického kovu. Magnetické momenty jedné z ferromagnetických vrstev stabilizuje proti vlivu vnějšího magnetického pole přilehlý materiál s opačně orientovanými spiny sousedních částicantiferromagnetický^? materiál. Vnější magnetické pole je neovlivní, zmagnetizuje pouze protilehlou ferromagnetickou vrstvu.

Jsou-li magnetická pole obou ferromagnetických vrstev souhlasná, elektrický odpor systému je malý a mohou mezi nimi proudit elektrony s odpovídajícím spinem. Pokud nejsou, odpor je vysoký a protékající proud minimální. Proto nazýváme takové zařízení spinový ventil. Pohybujeme-li s ním ve vnějším stacionárním magnetickém poli, lze ze změn odporu určit pohyb a polohu vzhledem k siločárám magnetického pole. Využívá se např. ve čtecích hlavách pevných disků. Přilepíme-li senzor této konstrukce na dlaně, můžeme pomocí změn protékajícího proudu sledovat pohyb ruky.

Spinový ventil zmíněného senzoru tvoří dvě vrstvy ferromagnetické slitiny železa a kobaltu oddělené nemagnetickou mědí společně zapouzdřené v polymeru. Jako antiferromagnetická vrstva slouží slitina manganu a iridia. Jednotlivé spinové ventily jsou zapojeny do dvojitého tzv. Wheatstoneova můstku, což je elektrický obvod pro citlivé měření velmi malých změn odporu založený na vzájemné kompenzaci prvků.