Tým prof.Sunghoona Kwona ze Soulské národní univerzity připravil speciální tiskařskou barvu, která vytváří jednotlivé barevné odstíny nikoliv kombinací pigmentů nýbrž na základě interference světla. Jejím základem jsou mangetické nanočástice o průměru 100 – 200 nm rozptýlené v roztoku organické pryskyřice. Vlivem magnetického pole se uspořádají do rúzně vzdálených řetezců. Vhodnou orientací a intezitou pole lze vytvořit strukturu, kterou opustí jen světlo žádáné vlnové délky. Můžeme tedy vytvářet barvy v celém rozsahu viditelného spektra. M-Ink, jak se nový produkt nazývá, bude možné rovněž využít v počítačových tiskárnách, nikoli však stávajících typů.
Bartosz A. Grzybowski z Northwestern University z Evanstonu v americkém Illinois vytvořil podivnější produkt. Rovněž na principu nanočástic vyrobil inkoust, který rychle sám vybledne. Vrstva organického gelu s rozptýlenými zlatými nebo stříbrnými nanočásticemi se zalaminuje do pevného průhledného plastu. Původní barva je červená, pokud použijeme zlaté nanočástice, nebo žlutá, užijeme-li stříbrné. Ozařováním ultrafialovým zářením se nanočástice začnou shlukovat dohromady, což vede ke změně barvy, protože u miniaturních částic jejich barva silně závisí na velikosti. Spojování zajistí speciální organický povlak na jejich povrchu, který se vlivem ultrafialového záření stává polárnější, takže se nanočástice přitahují navzájem. Barvu zlatého inkoustu pak můžeme různou intenzitou dopadajícího záření tónovat od červené po světle modrou, stříbrného od žluté po fialovou. Sdělení napsané tímto inkoustem je pouze dočasné, protože molekuly na povrchu nanočástic se pomalu obnovují svou původní strukturu, takže se vrátí původní homogenní zabarvení. Dle autora jde o inkoust vhodný pro psaní tajných zpráv. Po jejich projednání by obsah sdělení samovolně zmizel a nevadilo by, že došlo ke ztracení nebo úmyslnému zneužití. Jistě by bylo zajímavé vědět, zdali původně bylo opravdu cílem zhotovit inkoust pro psaní tajných zpráv nebo se dodatečně hledalo využití pro nepovedený produkt.
