Glioblastom představuje nejčastější a nejagresivnější mozkový nádor se střední dobou přežití 15 měsíců. Chemoterapie nebývá příliš účinná, protože mozkovou tkáň odděluje od krevního řečiště tzv.hematoencefalická bariéra. Jde o vrstvu buněk obalující všechny mozkové cévy, která zabraňuje průniku některých chemických sloučenin z krve do mozkové tkáně. Mozek tím sice chrání před působením nežádoucích chemikálií, na druhou stranu zabraňuje průniku některých léčiv, ať už jde o chemoterapeutické přípravky nebo třeba antibiotika. Glioblastom u patnáctiletého chlapce vidíme na snímku řezu lebky pořízeném magnetickou rezonancí (Christaras A, CC-BY-SA-3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/, via Wikimedia Commons).

Zajímavé řešení problému by mohl představovat chemicky upravený lipozom (liposom) testovaný zatím na myších. Lipozom je malý kulový útvar s dutinkou uvnitř. Jeho povrch tvoří lipidová dvouvrstva, což je membrána ve vodném prostředí tvořená molekulami estery vyšších karboxylových kyselin lipidů^? uspořádanými hydrofobními částmi k sobě a hydrofilními od sebe (viz obr.). Je základem buněčných membrán. Lipozomy se k transportu léčiv využívají již delší dobu. Značnou výhodou je, že mohou přenášet v dutině sloučeniny hydrofilní a uvnitř obalu hydrofobní.

Zpevníme-li povrch lipozomu polyethylenglykolem s navázanou kyselinou listovou (angl. folic acid, anion folate) a bílkovinou transferinem, získáme částici schopnou překonat hematoencefalickou bariéru. Stačí do dutiny uzavřít chemoterapeutické přípravky temozolomid a JQ1 (chemická struktura viz obr.) a máme účinný lék proti glioblastomu. „Protože známe jen málo látek použitelných proti mozkovým tumorům, prostředek, který by umožnil využít standardní chemoterapeutické sloučeniny, by mohl znamenat skutečný přelom,“ soudí Scott R.Floyd z Duke University v americkém Durhamu.