Při tzv. terapeutickém klonování se vyrobí z pacientovy tělní buňky embryo tím, že se jádro buňky podstrčí vajíčku, z nějž byla jeho vlastní dědičná informace odstraněna. Z takto získaného embrya by bylo možné získat embryonální kmenové buňky. Embryonální kmenové buňky se množí bez jakéhokoli omezení a dovedou se proměnit v jakýkoli typ buněk dospělého lidského těla. Jsou velkou nadějí pro léčbu chorob, s nimiž se současná medicína marně potýká. Diabetici by se mohli dočkat nových buněk slinivky produkujících inzulín. Pacientům s Parkinsonovou chorobou by přinesly úlevu nově vypěstované nervové buňky. Rejstřík chorob, které lze v principu touto „univerzální buněčnou surovinou“ léčit, je opravdu široký.Terapeutickým klonováním by bylo možné získat embryonální kmenové buňky „šité na míru“ jednotlivým pacientům. Embryonální kmenové buňky by nesly pacientovu dědičnou informaci a jeho imunitní systém by je proto bez potíží přijal. Naděje na terapeutické klonování živené zprávami o úspěších Woo Suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu pohasly, když se ukázalo, že Hwang sice dokázal vytvořit z lidské buňky a lidského vajíčka embryo, ale proměnu embrya v embryonální kmenové buňky nezvládl a podvodem se pokusil přesvědčit svět o opaku. Pochybnosti, zda je u primátů terapeutické klonování vůbec možné částečně zahnal úspěch při klonování u makaka rhesuse z léta roku 2007. Tým vedený Shoukratem Mitalipovem z Oregon National Primate Research Center v americkém Portlandu začal s 304 opičími vajíčky. Přenesl do nich jádra opičích buněk a nakonec získal 35 embryí, jež dosáhla stádia blastocysty vhodného pro tvorbu embryonálních kmenových buněk. Z těch se podařilo získat dvě linie embryonálních kmenových buněk. O tom, zde je stejný postup schůdný i u člověka, panovaly vážné pochyby.
Ty nyní částečně rozptýlil úspěch týmu vedeného Andrewem Frenchem z kalifornské soukromé biotechnologické společnosti Stemagen. Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Stem Cells referují o úspěšné laboratorní tvorbě embryí, jež nesou kompletní dědičnou informaci dospělého muže. Jádro kožních buněk vnesli vědci do lidských vajíček zbavených vlastní dědičné informace. Z devětadvaceti vajíček jich pět pokračovalo v úspěšném vývoji v embryo. Z takto vzniklých zárodků by bylo možné vypěstovat tzv. embryonální kmenové buňky. French a jeho spolupracovníci zatím tyto buňky nezískali. Embrya obětovali na genetické testy, jež by jednoznačně vyvrátily spekulace o tom, jak embrya vznikla. Jde o první lidská embrya vzniklá prokazatelně klonováním. Zpráva zveřejněná ve vědeckém časopise Stem Cells vyvolala mezi odborníky nadšení i pokusy o bagatelizaci tohoto úspěchu. Všichni odborníci se shodují, že rozhodující budou výsledky dalších experimentů, v kterých se French pokusí vypěstovat ze zárodků embryonální kmenové buňky. Mnozí experti jsou k jeho vyhlídkám na úspěch krajně skeptičtí.
