Analýza DNA zachycené v zubním plaku pozůstatků neandrtálců (Homo sapiens neanderthalensis) přináší mnoho zajímavých informací nejenom o stravě. Ve španělské jeskyni El Sidrón nalezli a prozkoumali paleontologové pozůstatky jedince, které se léčil acylpyrinem a možná i antibiotiky. DNA v jeho plaku ukazuje, že pojídal vrbovou kůru (čeleď Salicaceae), která obsahuje kyselinu acetylsalicylovou (viz obr.), účinnou látku léků acylpyrinu či aspirinu. Léčivé účinky odvaru znali lidé již ve starověku. Údajně bylo pozorováno také okusování vrb nemocnými zvířaty. Důležité je, že genetické stopy vrby pocházejí z plaku toliko jedince s čelistním abscesem tak velkým, že poškodil i kost. Možná přistoupil i k léčbě antibiotiky, protože v jeho plaku se nachází i DNA štětičkovců (rod hub Penicillium), z nichž pochází nejstarší známé antibiotikum penicilin. Jeho chemickou strukturu uvidíme zde. Rovněž na rozdíl od ostatních trpěl jednobuněčnou parazitickou houbou Enterocytozoon bieneusi, která napadá střevní sliznice a způsobuje průjmy. Zkoumané nálezy dosahují stáří 42.000 až 50.000 let.

Vlastislav Výprachtický 15.3.2017: Nálezy těl v jeskyních mohou k těmto poznatkům dobře posloužit. Avšak nemělo by se zapomínat i na léčbu dýmem a další prvky možných léčebných postupů, takové stopy by se tam mohly nalézt.