Jaderní fyzici poprvé uspěli při kvantovém provázání dvou makroskopických objektů, čímž významně pokročilo při zkoumání tohoto pozoruhodného jevu. Kvantovým provázáním (angl.quantum entanglement) rozumíme stav, kdy stavy jednotlivých podsystémů tvořících větší systém jsou vzájemně neoddělitelné. Máme-li kvantově provázané dvě elementární částice, např. elektrony, ať jsou od sebe jakkoli daleko, změna jedné částice (např. změna spinu) vyvolá odpovídající změnu u druhé částice, aby celkový stav systému zůstal beze změny. Zatím nejdelší vzdálenost, na kterou se podařilo dosáhnout kvantového provázání, je 1.200 km u páru infračervených fotonů.
Pokusy s kvantovým provázáním proběhly úspěšně u fotonů, elektronů, iontů, qubitů (kvantový bit) i mechanického pohybu za pomoci mikrovln. S makroskopickým objektem atomů uspěli fyzici až nyní. Kvantově provázali za teploty 0,15 K kmity dvou hliníkových membrán připravených na křemíkovém podkladu. Obě membrány jsou miniaturní. Tvoří je 1012 atomů, což není příliš mnoho. Jejich průměr je srovnatelný s průměrem lidského vlasu, takže pouhým okem je rozeznáme jen tak tak. Nicméně z kvantového hlediska jde o makroskopický objekt.
„Nejobtížnější bylo porozumět naměřeným datům. Experimentovali jsme dva roky, avšak publikovali až nyní. Vývoj vhodného teoretického modelu byl velmi náročný. Z naměřených dat jsme zpočátku nerozeznali, zdali jsme dosáhli provázanosti nebo ne. Byl to velký okamžik, když se ukázalo, že naměřená data odpovídají novému modelu.,“ hodnotí prof.Mika Sillanpää z finské Aalto University práci svého týmu.
