Kuňkáním do záhuby

25.1.2014
sameček hvízdalky pěnodějné s nafouknutým vokálním vakem (licence CC BY 3.0), foto  Santiago R.Ron 2005.

Sameček malé žáby hvízdalky pěnodějné (Engystomops pustulosus, dříve Physalaemus pustulosus), která žije v Latinské Americe, láká samičky kuňkáním, tak jako mnoho jiných žab. Stejně jako ony zvuk vyluzuje rezonancí v tzv. vokálním vaku, což je velmi pružný kožovitý vak ústící do ústní dutiny. Na obrázku Santiaga R.Rona (licence CC BY 3.0) si ho můžeme prohlédnout s nafouknutým vokálním vakem. Jenže jeho kuňkání může přilákat jak samičku, tak netopýra listonose žabožravého (Trachops cirrhosus), který ho sežere. Proto zmlkne okamžitě, jak ho spatří přelétat. Během kvákání se vokální vak nafukuje a splaskává, čímž vytváří na vodní hladině vlnky. Ty přetrvají ještě krátkou chvíli poté, co žába ztichne. Netopýr je pomocí své echolokace rozpozná a žábu sežere stejně, jak zjistil R. A. Page z panamského Smithsonian Tropical Research Institute se svými kolegy.

 
Odeslat komentář k článku "Kuňkáním do záhuby "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Kuňkáním do záhuby " e-mailem

Diskuse/Aktualizace