Velmi nebezpečné karcinogenní toxiny, zvané aflatoxiny, produkuje houba kropidlák žlutý (Aspergillus flavus, viz obr.). S oblibou roste na semenech kukuřice a zejména podzemnice olejné (Arachis hypogaea), jejíž plody označujeme jako arašídy nebo buráky (angl. peanuts, groundnut). Napadení kropidlákem způsobuje každoročně velké ztráty potravin, protože se stanou škodlivými zdraví a je třeba je likvidovat. O významný problém jde zejména v subsaharské Africe a jižní Asii.
Pomocí genové manipulace se podařilo vyšlechtit odrůdu podzemnice, odolné proti kropidláku. Potlačením fungování původních genů podzemnice pojmenovaných aflM a aflP došlo k extrémnímu posílení vlastní protiplísňové obrany pomocí defensinu MsDef1. Jde o malé bílkoviny bohaté na cystein. Rostliny je využívají k obraně proti houbám, bakteriím a některým virům. Plísněmi nesystematicky nazýváme některé houby, které pokrývají povrch toho, co požírají, jemným podhoubím (myceliem).
Jeden z objevitelů nové technologie, Dilip Shah, soudí, že „významně přispěje ke zlepšení zdravotní nezávadnosti potravin v nerozvinutých a rozvojových zemích, kde kontaminace arašídů, kukuřice, chilli i bavlníkových semen mykotoxiny představuje vážnou hrozbu pro zdraví lidí i zvířat.“
Aflatoxiny představují běžné přírodní mykotoxiny, které produkuje řada druhů plísní z rodu Aspergillus neboli kropidlák, zejména zmíněný A.flavus nebo A. parasiticus. Patří k nejsilnějším známým karcinogenům. Chemickou strukturu jednoho z nich pojmenovaného B1 vidíme na obrázku. Jmenují se skutečně aflatoxiny, z latinského Aspergillus flavus, nikoliv podle řeckého písmene alfa.
