Příslušníci řádu krokodýlů (Crocodilia) nebyli během vývoje pouze masožravci, jak je tomu dnes. Patřili k nim všežravci i čistí býložravci. V současností jsou již všichni neortodoxní krokodýli vyhynulí. Rodinné tajemství krokodýlů odhalili paleontologové důkladným prozkoumání zkamenělých zubů. Zuby současných krokodýlů mají jednoduchý kuželovitý tvar, vhodný k pevnému zakousnutí do svalu. Zuby býložravců jsou mnohem komplexnější a zuby všežravců někde mezi. Celkem paleontologové prozkoumali 146 fosilií zubů 16 různých druhů a odhalili dosud neznámý rozsah složitosti.

Výsledky výzkumu shrnuje první autor publikace Keegan M. Melstrom z University of Utah v Salt Lake City: „Naše práce také ukazuje, že vyhynulé formy měli překvapující rozsah stravy. Někteří žili jako dnešní krokodýli - byli to dravci, zatímco jiní byli všežravci. Jiní se pravděpodobně specializovali na rostliny. Tito vegetariáni žili na různých kontinentech v různých časech - někteří také žili vedle raných savců. To ukazuje, že býložraví krokodýli byli úspěšní v různých prostředích.“ Během evoluce vznikli býložraví krokodýli nejméně třikrát.

Do řádu krokodýlů patří krokodýli, aligátoři včetně kajmanů a gaviálové. Zahrnuje 26 současných druhů v 9 rodech. Vyhynulých rodů známe 69. Krokodýli představují nejbližší příbuzné ptáků. Jde o velmi starý řád plazů. Nejstarší fosilie pocházejí z doby před 230 miliony let, kdy byli již značně rozšíření. Deinosuchus ze svrchní křídy zhruba před 80 až 73 miliony let, který lovil dinosaury a další velké obratlovce, je zřejmě největším krokodýlem vůbec. Dorůstal 10 až možná 12 metrů a vážil do osmi tun. Žil na území současné Severní Ameriky.