10 nm velkého robota celého z DNA, který kráčí po jakési kolejnici rovněž z DNA sestrojil tým vědců z New York University. Jeho pohyb způsobují přitažlivé síly mezi tzv. komplementárními řetězci deoxyribonukleové kyseliny. Stavba molekuly DNA, podstata vzájemných přitažlivých sil mezi jejími molekulami a vysvětlení komplementarity najdeme v článku "Rozluštění lidského geonomu, Akademon, 20.9.2001". Nohy robota i jednotlivé záchytné body na podložce, po které se pohybuje, tvoří dvě nestejně dlouhé komplementární molekuly DNA, které vytvoří dvojitou šroubovici s přesahujícím, volným koncem. Přidáme-li ještě krátký segment DNA vhodné struktury, připojí se jak na volný konec robotovy nohy, tak na volný konec DNA čnějící z podložky a zabezpečí nohu proti pohybu. Po uvolnění se může stejným způsobem napojit na jiné místo podložky a robot udělá krok. Těžko tady můžeme hovořit o chůzi, ve skutečnosti je to jakési náhodné, potácivé plazení, přesto však jde o zajímavý nápad a nepochybně krok vpřed v úsilí využití DNA pro nanotechnologie.

Rozluštění lidského genomu