Tak, jako my získáváme energii k životu rozkladem organických sloučenin (trávením), některé druhy bakterii ji získávají redukcí kovů, např. Geobacter metallireducens žije na železných a manganových rudách. Tento mikroorganismus je však schopen reagovat na změny koncentrace kovů ve svém okolí. Pokud se bakterie nachází na povrchu rudy, vyrostou ji brvy, kterými se drží na místě. Obsahuje-li však okolí málo železa či manganu, naroste mu bičík, s jehož pomocí putuje na příznivější místo. Rovněž naše střevní bakterie Escherichia coli se pohybuje směrem k vyšší koncentraci cukrů, avšak u kovů něco podobného doposud pozorováno nebylo. Na obrázku vidíme bakterii Geobacter metallireducens s bičíkem (S.E.Childers, S.Ciufo, D.R.Lovley, Nature 2002 Apr 18;416(6882):767-9).
Zcela praktické výstupy má výzkum bakterií v Číně. Studiem celkem 11 půdních profilů 11 se podařilo zjistit, že množství sporů běžné půdní bakterie Bacillus cereus je o dva až tři řády vyšší v místech, kde se nachází zlato. Mechanismus tohoto jevu není doposud objasněn.
Prof. Dr. Arnošt Kotyk 25.2.2013: Jeden druh bakterií tvoří drobné kousky zlata, aby se předešlo toxickým účinkům rozpuštěného zlata. Bakterie Delftia acidovorans žije v v širokých společenstvech (biofilmech), která pokrývají kousky kovového zlata. Na univerzitě v Hamiltonu v Ontariu vystavili mikroorganismus roztoku zlata a zjistili, že částice kovu se tvoří na povrchu bakteriální membrány. Mikroorganismus vylučuje peptid delfibaktin, který váže ionty zlata a tvoří z nich pevnou částici, čímž odstraňuje toxicitu roztoku zlata.
