Na rozhraní cirkumpolárních souhvězdí Velké medvědice (Velkého vozu) a Draka se odehrává katastrofa v pravdě kosmických rozměrů. Na rentgenovém snímku (Chandra X ray) ve fialové barvě, na světelním snímku Hubbleova dalekohledu (HST bílá barva), na rádiovém snímku Very Large Array (VLA) v červené barvě a na snímku pořízeném v kyslíkové viditelné čáře (zelená barva) je galaxie nazvaná C 153. Ve velkém obrázku vlevo je galaxie ve všech třech spektrálních oborech - rentgenovém, optickém, rádiovém i v čáře kyslíku. Na Hubbleovu snímku ve světle (vpravo nahoře i v celkovém vlevo) jsou zřetelně vidět galaxie. které patří kupě galaxií označené Abell 2125 (to je označení podle Abellova katalogu kup galaxií). Spirální galaxie C 153 i kupa galaxií Abell 2123 jsou ve vzdálenosti 4,5 miliard roků. To znamená, že záření, které vytvořilo obrazy bylo vyslané C 153 i kupou Abell 2123 v době, kdy vznikala sluneční soustava a tedy i naše Země. Galaxie C 153 se řítí uvnitř kupy rychlostí dva tisíce kilometrů za sekundu. Působí na ni obrovská gravitační síla galaxií kupy, ale především temná nezářivá hmota uvnitř kupy. Té je desetkrát více než hmoty zářivé v kupě galaxií. Galaxie je gravitačním působením roztrhaná. To bylo před čtyřmi a půl miliardami roků. V současné době je galaxie rozcupovaná na mezigalaktickou hmotu (zářící v rentgenovém záření) a osamocené hvězdy mezi galaxiemi. Setkání s kupou galaxií znetvořilo zcela spirální ramena C 153. Nic v tomto Vesmíru nemá zaručenou existenci, ani tak obrovské systémy jakými jsou spirální galaxie. Na tomto objevu se zúčastnily čtyři velké observatroře - dvě pozemské (optická Kitt Peak National Observatory v Arizoně a rádiová Very Large Array v Novém Mexiku) a dvě družicové (Hubbleův dalekohled ve světle a Chandra v rentgenovém záření). Tento objev pomůže vysvětlit, proč spirální galaxie byly v minulosti mnohem hojnější než jsou dnes.