Ionty železa jsou pro organismy naprosto nezbytné. V některých částech oceánu může jít o limitující faktor jejich růstu a množení. Přitom železa se ve světovém oceánu nachází hodně, leč velká část v nerozpustné formě jako drobné minerální částice. Do moří je zanáší řeky nebo vítr. Rovněž mohou pocházet z tření ledovců o podloží. Katrin Schmidt se svými kolegy z British Antarctic Survey při výzkumech v okolí ostrova Jižní Georgia zjistila, že malí mořští korýši žijící v chladných vodách, souhrnně zvaní kril, hrají důležitou roli při převodu železa do rozpustné podoby. Může za to zřejmě jejich kyselé trávení, které minerální částice rozpustí. Obsah iontů železa ve svalech krilu žijícího poblíž míst, kde ledovce stékají do moře, byl trojnásobný oproti dále žijícímu. Zvýšená produkce fytoplanktonu v týchž oblastech nasvědčuje tomu, že krilem rozpuštěné železo se tím zpřístupňuje celému ekosystému. Děje se tak prostřednictví výměšků, odumřelých těl nebo predátorů, kteří si na něm pochutnávají. Na obrázku vidíme krunýřovku krillovou (Euphausia superba), která je nejhojnějším druhem antarktického krilu (foto Uwe Kils, viak Wikimedia Commons).