Na Velkém bradlovém útesu u pobřeží Austrálie rostou korály i tam, kde by dle našich současných znalostí kvůli nepříznivým podmínkám vůbec růst neměly. V mangrovníkových lagunách na pobřeží ostrovů Woody a Howick rostou korály zejména druhů dírkovník žlutý (Porites lutea) a Acropora millepora ve vodě s teplotou kolísající o více než 7 ^oC, při pH menším než 7,6 a obsahu kyslíku pod 1 mg/l. Jak už to bývá, objev vyvolává další otázky. První autorka publikace Emma F. Camp z University of Technology Sydney se ptá: „Jsou tyto extrémní korály na hranici možností nebo přežijí ještě větší stres? Přeneseme-li je do stabilnější prostředí, podrží svou odolnost?“

Korály v nehostinném prostředí rostou pomaleji, ale žijí. Jejich odolnosti bychom neměli využívat jako záminky k bezohlednému drancování přírody s tím, že si nakonec stejně nějak poradí. Jistě poradí, ale výsledek by se nám nemusel zamlouvat. Na místě je spíše větší pokora k míře dosaženého poznání složitých systémů.

akademon.cz 19.8.2018: Korály se přizpůsobují

akademon.cz 14.10.2015: Připravené korály

20.2.2020: I korály ve Středozemním moři zřejmě překonaly nejhorší časy. Dlouhodobé sledování korálu červeného (Corallium rubrum, angl. red coral) ukázalo že vymírání kolonií ustalo v devadesátých letech minulého století. Od počátku tisíciletí plochy korálových útesů opět narůstají. V současnosti dosáhly v Ligurském moři hodnot z šedesátých letech a v Baleárském moři téměř hodnot let osmdesátých. Hlavním nepřítelem korálu červeného není klima, ale člověk. Ve velkém ho využíváme kvůli pěknému vzhledu již nejméně 30.000 let.

„Velmi pomalý růst a nízká reprodukce korálu červeného v kombinaci s nepřetržitým sběrem a intenzivním nadměrným využíváním způsobuje, že většina porostů červeného korálu má malou rozlohu a nemůže plnit svou funkci v habitatu, čímž ovlivňuje několik dalších druhů,“ zdůrazňuje spoluautor publikace Sergio Rossi z Universitat Autonoma de Barcelona. Další ochrana je nezbytná.

9.3.2020: Monitorování korálových útesů karibských ostrovů Turks a Caicos v letech 2012 - 2018 ukázalo, že přežily bez problémů smrtelné ohrožení, které postihlo velkou část korálových útesů po celém světě. Jejich stav byl v roce 2017 lepší než v roce 2014. Studie korálových útesů u skupin ostrovů Turks a Caicos má velký význam kvůli jejich neobyčejné odolnosti. Amatérští vědci sledovali 5.646 jednotlivých korálů 35 rodů na 104 lokalitách.