Před třemi miliardami let kontinenty možná neexistovaly a celý povrch planety pokrýval bezbřehý oceán. Jde o možné vysvětlení současné koncentrace izotopu kyslíku 18 v mořské vodě. Analýza přibližně 3,24 miliardy let staré hydrotermálně přeměněné oceánské zemské kůry z oblasti Pilbara v Západní Austrálii ukázala vyšší obsah 18O než současný. Na dnešní hodnoty poklesl nejspíš v období mezi 3 až 2,5 miliardou let díky zvětrávání hornin po vzniku rozsáhlých pevnin. Minerály během zvětrávání dychtivěji reagují s izotopem kyslíku 18O, takže jeho koncentrace klesá rychleji než izotopu 16O.
Z oceánu před třemi miliardami pochopitelně mohly vyčuhovat malé kousky pevniny, jejichž vliv na množství kyslíku 18 v mořské vodě byl zanedbatelný. Pokud kontinenty před dávným časy neexistovaly, je nabíledni otázka, z čeho vznikly? Jednou z možností je, že vyvstaly z materiálu vyvrženého sopkami. Muselo by jít o sopečnou činnost vpravdě gigantickou.
Erika 26.4.2020: Proč nevyužívají i O17? Ten je také stabilní.
Pavel 27.4.2020: Ale je ho desetkrát méně, takže se asi hůř a méně přesně měří.
28.4.2020: Je ho jen málo, jen 0,039 %, zatímco O16 je 99,76 % a O18 0,201 %.
