Konstanta roste i klesá

14.5.2020
Citace:
Michael R. Wilczynska et al. Four direct measurements of the fine-structure constant 13 billion years ago, Science Advances, 2020, Science Advances 24 Apr 2020: Vol. 6, no. 17, eaay9672 DOI: 10.1126/sciadv.aay9672 - K. Migkas et al. Probing cosmic isotropy with a new X-ray galaxy cluster sample through the LX–T scaling relation, Astronomy & Astrophysics 2020, Volume 636, April 2020, A15, DOI: 10.1051/0004-6361/201936602
Zdroj
Kvasar ULAS J1120+0641, druhý nejvzdálenější známý kvasar, leží ve vzdálenosti 28,85 světelných let. Na obrázku vidíme uměleckou rekonstrukci, obr. ESO/M. Kornmesser /CC BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Artist%27s_rendering_ULAS_J1120%2B0641.jpg.

Konstanta jemné struktury (angl. fine-structure constant) není konstantní v čase ani prostoru. U konstanty je to trochu problém, zvláště jde-li o fundamentální konstantu Vesmíru. Označujeme ji též jako Sommerfeldovu konstantu a charakterizuje sílu elektromagnetické interakce. Určujeme ji ze struktury spekter elektromagnetického záření. Srovnáme-li měření konstanty jemné struktury ze záření kvasarů vzdálených miliardy světelných let v různých směrech, dostáváme nečekané výsledky. Konstanta se mění a navíc nehomogenně. V jednom směru roste, v opačném klesá a v těch zbývajících zůstává konstantní. Pokud se zatím předběžné výsledky podaří potvrdit, znamenalo by to, že elektromagnetická interakce, jedna ze čtyř základních sil Vesmíru, je v jeho různých částech různě silná.

„Dlouhou dobu jsme předpokládali, že přírodní zákony vypadají jako perfektně vyladěné, aby mohl vzniknout život. Síla elektromagnetické interakce je jednou z těchto veličin. Pokud by se jen o několik procent lišila od hodnoty, kterou měříme na Zemi, chemický vývoj Vesmíru by byl úplně jiný a život by možná nikdy nevznikl. Vyvolává to vzrušující otázku: platí v celém Vesmíru vyváženost, kde základní fyzikální konstanty, jako je konstanta jemné struktury, jsou přesně takové, aby umožnily naši existenci? Náš standardní model kosmologie je založen na izotropním vesmíru, který je statisticky stejný ve všech směrech,“ komentuje nové poznatky spoluautor výzkumu prof.John K. Webb z University of New South Wales Sydney.

Pavel Sova 15.5.2020: Nebude to spíš nějaký artefakt? Něco ve smyslu nezahrnutí pro nás zatím neznámých vlivů vycházejících třeba z relativity pozorování?

18.5.2020: To je samozřejmě možné, jde jen o předběžné výsledky, které bude třeba potvrdit spoustou dalších pokusů. Nicméně publikovány byly ve významném časopise Science Advances s impact factorem 12,8 a a H indexem 72. To jsou opravdu vysoká čísla.

 
Odeslat komentář k článku "Konstanta roste i klesá "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Konstanta roste i klesá " e-mailem

Diskuse/Aktualizace